Rok 2024 v knihách

 

Včera to byl rok od chvíle, kdy jsem napsala první příspěvek na instagram knižního cestování.
Historie mého knižního blogování je ale daleko delší. První knižní blog jsem měla v kolika… ve třinácti? Tuším, že se jmenoval Katy’s Bookshelf. Pak jsem ho ale smazala a teď se k němu nedostanu. Což je možná dobře, mohla bych se potrhat smíchy, kdybych viděla ty staré příspěvky. Pamatuji se, že jsem tehdy jezdila na různé knižní strazy, poznala Filipa a Vendeu a další a jsem za tuhle zkušenost opravdu ráda.

Nyní ale z bližší minulosti. Tento blog vznikl v roce 2017 před mou maturitou. V té době opět zesílila moje láska ke knihám a jazyku, až mě to vedlo k tomu, že jsem nastoupila na FF UK na bohemistiku. Tehdy ještě určitě nešlo o blog Knižního cestování. Ta myšlenka vznikla až později, když jsem poznala mého současného muže a začala jsem s ním víc cestovat. Na naší první delší dovolené jsme byli v Itálii a já jsem z ní byla tak nadšená, že jsem o ní chtěla psát víc. Zároveň jsem dokončila studium na VŠ a chtěla jsem své znalosti nějak zužitkovat.

Očividně tyto nápady ale dlouho zůstávaly v mé hlavě, protože k založení bookstagramu Knižního cestování jsem se odhodlala až před rokem, kdy jsme s Vláďou už rok byli spolu a já jsem už necelý rok spravovala sociální sítě Romodromu.

Pamatuji se, jak to bylo mé první krizové období v organizaci a chtěla jsem tvořit obsah, který mě bude bavit a bude mi dávat smysl. A tak vzniklo Knižní cestování.

Chtěla jsem psát o knihách, o cestách a o vysoké, která mi moc chyběla. A pořád chybí.

V průběhu roku 2024 jsem se od původní myšlenky poměrně odchýlila. Nejprve jsem se zaměřila na Zeměplochu, kterou jsem byla naprosto unešená, potom jsem činnost kvůli svatbě pozastavila a nakonec jsem našla zalíbení v romantických linkách fantasy literatury (Dvory, ano).

...

Odchýlila jsem se od původní myšlenky Knižního cestování, které mělo čtenářům přibližovat mé cesty a literaturu, o které nikdo moc nepíše – českou beletrii minulých století. Někdy mám pocit, že jsem se stala „jen dalším knižním instagramem“, kterých je plno. Když se dívám na to, čím se tento profil po roce stal, nenacházím v něm tu osobitost, kterou jsem mu chtěla vštípit. Myslím, že ke změně došlo ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že recenze na populární knihy mají větší odezvu a nechala jsem se tím strhnout.

Jenže chci být jedna z mnoha?
Nechci.

Ale jak toho odlišení chci dosáhnout, bude tématem textu o plánech na rok 2025. Teď už se vraťme k shrnutí roku 2024 a k tomu, co o mě říká goodreads.

è K dnešnímu dni jsem přečetla 26 knih, z toho 12 v listopadu a prosinci. Asi tolik k pravidelnému čtení. (Plánovala jsem svatbu no…)

è   Nejkratší kniha měla 79 stran (Krysař … Vánoce v Bradavicích totiž nemají čísla stránek)
Nejdelší naopak 757 stran (Dvůr stříbrných plamenů)

è   První přečtenou knihou byl Krysař
Poslední naopak Vánoce v Bradavicích (A teď už určitě nic číst nebudu, protože je to krásné ukončení roku. Resp. začnu Čtvrté křídlo, ale to určitě nedočtu.)

è Průměrný počet stran přečtených knih: 314

è Přečteným knihám jsem dávala nejčastěji 4 hvězdičky (Samozřejmě. Vybírala jsem si ty dobré, ale 5 hvězdiček je u mě vyhrazeno opravdu pro skvosty.)

 

A jak vypadal rok 2024 u vás?

Podělte se v komentářích nebo ještě lépe na instagramu!