HODNOCENÍ: Božští rivalové

 Božští rivalové (Začarované dopisy #1)

Autorka: Rebecca Ross
Překladatelka: Tereza Kupková
Série: Začarované dopisy #1
Žánr: Young Adult, Fantasy, Romantika  
Počet stran: 361
Nakladatelství: Fragment

Pěti slovy: Trpěla jsem, ale miluju to!

Po staletích spánku rozpoutali bohové další válku. Osmnáctiletá Iris chce udržet svou rodinu pohromadě, jenže její bratr odešel na frontu a ona s matkou živoří čím dál víc. Proto se Iris rozhodne získat povýšení v novinách, o nějž bojuje s odměřeným, ale pohledným kolegou Romanem. Aby zahnala své strachy, píše bratrovi dopisy na starém psacím stroji a zasouvá je pod dvířka skříně, kde záhadně mizí… a končí u Romana, který má stejný magický psací stroj. Přetrvá jejich pouto v hrůzách božské války o osud lidstva? 
(Z přebalu knihy)

10/10 ☆

Ta kniha je do-ko-na-lá!

Užila jsem si snad všechno. Postavy, příběh, nepředvídatelnost a zejména to, jak emotivně a opravdově byl příběh podaný! Možná je to nějaká profesní deformace, ale nic (s nadsázkou) mě nenadchne víc než skvěle podaný příběh. Forma je pro mě u knih v podstatě stejně důležitá jako obsah. Emotivnost a zároveň napětí se v průběhu knihy stupňuje, stejně jako vztah mezi hlavními hrdiny i oni jako jednotlivci procházejí  vývojem. Vývojem, který je tak skvěle podaný, až se musím poklonit. Jak autorce, tak překladatelce, protože skvělý překlad je základ. Vzpomeňme si jen na to, jak strašlivě dopadl Železný plamen (a nejsem jediná, kdo si to myslí).

Kniha mě naprosto pohltila a byla to taková moje dvouhubka. Začala jsem jeden den a dočetla druhý. Mé čtení dělila jenom noc, protože se mi už moc klížily oči, abych si byla čtení schopná užívat a vnímat to.

A objektivní hodnocení mnou vytyčených kategorií se pokusím níže. Myslím ale, že nejryzejší hodnocení je to, které jsem si napsala hned po dočtení a to naleznete na mém instagramu. (odkaz v pravém menu)

_____________________________________________________

Co znamenají mé hvězdičky se můžete dozvědět zde a rovněž na mém instagramu.

a) Dojem při čtení / po dočtení:

Byla jsem naprosto unesená! Kniha se četla sama, byla skvěle napsaná a ten příběh… a ty dopisy… a to jádro postav… bože můj! Já nemám slov. Dojmologicky jsem z knihy naprosto unesená. Během čtení se ve mně střídala celá škála emocí. Usmívala jsem se, brečela, cítila motýlky v břiše, byla šokovaná, hltala jsem knihu, byla jsem zaujatá i jsem ji nenáviděla. Všechno dohromady. Výsledkem ale je, že jsem z knihy nadšená a je u mě žhavým kandidátem na nejlepší knihu tohoto roku.

b) Příběh: 5/5

Hlavní linie příběhu vlastně není nijak složitá. Ve světě zuří válka a bratr hlavní hrdinky je na frontě, ona se o něj strachuje, a nakonec se válce přiblíží víc, než si vůbec myslela. ALE! Iris je redaktorka a i své strachy a pocity si začne vylívat do korespondence. Píše dopisy svému bratrovi, které ukládá do skříně a ony postupně myslí. Nejprve doufá, že se dopisy nějakým zázrakem dostávají skutečně k adresátovi, dokud se jí ve skříni neobjeví odpověď: Já nejsem Forest. Poměrně brzo (takže to není spoiler) se dozvíme, že na „druhé straně“ je Irisin rival z redakce, Roman. Sledujeme jejich životní linku ve skutečném životě a poté v rovině dopisů. Zjišťujeme, že oba „mají brnění, které se obávají sundat“ a postupně se dozvídáme, jací jsou doopravdy.

Kniha nás ihned vtrhne do děje a různé reálie, kontext konfliktu, který zuří na pozadí, i charakter a historii jednotlivých postav se dozvímáme v průběhu prostřednictvím jejich chování nebo právě dopisů. Zpočátku mi trochu vadilo, že jsem všechno nevěděla hned, ale zpětně musím říct, že byla kniha geniálně zkomponová a vše jsme se dozvěděli v pravý okamžik. Opravdu klobouk dolů!

c) Postavy: 5/5

Hodnocení postav jsem nakousla už v hodnocení příběhu. Hlavní hrdinkou je Iris, jejíž bratr Forest) bojuje na frontě a ona se snaží zabezpečit život jí i její matce, která se po Forestově zhroutila a propadla pití. Živoří a snaží se získat povýšení v redakci, v níž pracuje. O místo sloupkaře se ale kromě Iris uchází i její největší rival Roman Kitt. Kluk z bohaté rodiny, který má v životě snad všechno, co Iris nemá. Je pohledný, ale zároveň dost nafoukaný a otravný. Alespoň tak ho zpočátku Iris popisuje. Postupem knihy ale odhalujeme jeho pravé já. Oba hlavní hrdinové se přirozeně vyvíjí, jejich reakce jsou přiměřené jejich věku a situaci, ve které se ocitly. Nemohu si pomoct, ale musím se opět před autorkou potvrdit. Žádné Mary Sue / Gary Stu, žádné protivné pipky… prostě jenom postavy, které si člověk jednoduše musel zamilovat!

d) Jazyk/čtivost:

Opět se klaním. Už jsem to tu nakousla, ale padá mi brada nad tím, jak emotivně a zároveň uvěřitelně autorka příběh vystavila a překladatelka přeložila. Hrdinové jsou oba redaktoři, takže příběhy a psaní je v knize stěžejním motivem, proto jsem moc ráda, že i vlastní příběh byl napsán skvěle. Famntastická slovní zásoba, obraty, správná slova a délka vět tak, aby vzbudily ty správné emoce… nevím, jak přesně to mám popsat. Jednoduše mi přišlo, že všechno bylo přesně tak, jak mělo být a popsané těmi nejvhodnějšími slovy.

e) Vztahy:

Nic nebylo násilné, všechno se odehrálo v ten správný čas. Některé věci vám mohou připadat „urychlené“, ale na druhou stranu si uvědomte, že jste v knize ve válce, kdy postavy nevědí, zda tento den nebude ten poslední. Kniha je v různých žebříčcích „enemies to loves“, takže je nám hned ze začátku směr vývoje vztahu hlavních hrdinů jasný, ale jakým způsobem došlo k posunu, bylo kouzelné a šimraly mě motýlci v břiše. Toto je jedna z mála YA knih, kdy mi na vztahu hlavních hrdinů opravdu nic nevadilo.

 

Suma sumárum, kniha je naprosto dokonalá a už se těším na další díl.

Jaký názor máte na Božské rivaly vy?