VRCHLICKÝ Jaroslav: Noc na Karlštejně

Drama z 19. století, které posloužilo jako předloha pro skvělý film Zdeňka Poskalského. Vrchlický zde využil potenciálu české historie stejně jako v některých jiných svých dílech. Narozdíl od sbírky Mýty ale tentokrát nezvolil poetický útvar k vyprávění příběhu, nýbrž drama.

Autor: Jaroslav Vrchlický

Žánr: Veselohra s námětem z české historie

První vydání: 1884

Mé vydání: 2019, Fortuna Libri

Počet stran: 128

Studijní pondělí #1 - Krysař

 

Neoluxor edice

Autor: Viktor Dyk

Datum 1. vydání: 1911-1912 časopisecky; knižně 1915

Literární druh a žánr: Próza/Epika; novela

Téma: Láska a pomsta

Motivy: Láska k Agnes, zrada, žárlivost, nenávist, pomsta…

(motivem se myslí dílčí prvek, který posouvá zásadně děj. Pravděpodobně byste obstáli i s daleko detailnějšími motivy jako Setkání s Agnes, zrada konšelů, setkání s Kristiánem…)

Tajemný muž. Město. Krysy. Proč tady je? A co nastane? Jsou hlodavci jedinou špínu v městečku Hameln, která záhadného hrdinu čeká? Viktoru Dykovi jako inspirace posloužila staroněmecká pověst. V knize plné překvapivých zvratů můžeme hledat snahu se mstít, ale také potřebu milovat.

(Anotace z přebalu knihy)

 

Viktor Dyk byl jedním z autorů debutujících v Moderním Revue na počátku 20. století. Patřil mezi ty, kteří nebyli spokojení s tehdejší společností, jednalo se o tzv. proud anarchistů, sami se označovali za „buřiče“. Pokud mluvíme o nové poezii nebo o buřičích, mluvíme obvykle o autorech narozených v 70. nebo 80. letech 18. století. Tito mladí autoři se formovali kolem staršího a zkušenějšího Stanislava Kostky Neumanna.

„Anarchismus počátku 20. století“

> Nesmiřitelně naladěná generace – proti soudobé společnosti
> Odpor vůči všem autoritám, tradiční morálce i spořádané existenci; bohémský život
> Sami se označovali jako "buřiči"

> Revolta jiných forem než v 90. letech

> Vzorem Nietzsche

> Ideovým průvodcem jim byl anarchismus (ti se v 90. letech vydělili ze sociální demokracie)

> Hl. cíl osvobození proletariátu a nastolení spravedlivé beztřídní společnosti
> Požadavek svobody jednotlivce a nedůvěra k parlamentnímu a pokojnému prosazování nového řádu (v tom se liší od sociální demokracie)

Kromě V. Dyka sem patří např. Fráňa Šrámek, Karel Toman nebo František Gellner

Co se týče Krysaře, jedná se o kratší novelu, která je situovaná do německého handlovního městečka Hameln – čas není určen. Na počátku knihy do města přichází Krysař, kterého si povolali konšelové, aby vyhnal krysy.

„A vaše jméno?“
„Nejmenuji se. Jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo. Jsem krysař.“

Už první dvě promluvy novely navozují její truchlivou atmosféru. Autor se při psaní nezatěžoval žádnými dlouhými popisy, kapitoly jsou krátké a úderné. Příběh postupně graduje, setkáváme se s vnitřním bojem a rozhodováním mezi láskou a pomstou. Děj je podán poměrně „polopatě“, ale stejně za ním cítíte hlubší symboliku.

Autor se inspiroval staroněmeckou legendou, kterou ale okořenil o motiv lásky k Agnes a o postavu Seppa Jörgena, jež je sama o sobě dost symbolická.

Při čtení vás občas může zarazit neobvyklý slovosled, který je způsobený dobou, ve které byl Krysař napsán. (Nešlo tehdy o nic neobvyklého.) Převládají přímé promluvy (přímá řeč) a příběh je vystavěn chronologicky s občasnou retrospektivou -  např. při vzpomínání. Hlavní děj ale postupuje lineárně kupředu. ¨

V některých rozborech na internetu se můžete dočíst, že je gradace zřejmá jen na konci, podle mě je ale zřejmá v podstatě od začátku – Krysař se zamiluje, svádí vnitřní boj, do toho se tam rozvíjí příběh Seppa Jörgena, který se také vyvíjí od podklidného a ospalého popisu k daleko emocionálnějšímu.

 

Pokud byste měli zájem o podrobnější rozbor, můžete se mi ozvat na kniznicestovani@gmail.com.

Konec války očima Dannyho Smiřického

zdroj

Zbabělci

Autor: Josef Škvorecký

Počet stran: 370

Zbabělci jsou prvním románem Josefa Škvoreckého. Za své doby byl přijímán poměrně nechvalně, protože revolucionáře neukazoval jako hrdiny, nýbrž jako ty, kteří se potřebovali očistit, neboť za války byli s Němci zadobře a nebo jako Dannyho, který bojoval jen z frajeřiny. Skuteční „vlastenci“ byli pojímáni negativně. Dnes jsou Zbabělci naopak uznávaný román o realistickém pojetí konce války. Jak se na dílo dívám já?

***

Očima známého Dannyho Smiřického prožíváme spolu s ním konec války v Kostelci. Danny i jeho kamarádi skutečně chtějí bojovat, avšak každý s trochu jinou myšlenkou. Dannymu jde samozřejmě o to vytáhnout se před Irenou, holkou, o níž si myslí, že je do ní neskutečně zamilovaný. Právě proto se nechá naverbovat do Kostelecké armády. Zpočátku však není revoluce tím, za co ji pokládal. Chodí na pochůzky, kde dohlížejí, zda je v ulicích klid, jsou ubytovaní v pivovaru, nechodí domů, pořádně se nenají.

A pro co? 

Podle Dannyho pro nic. Takhle si revoluci nepředstavoval, jak v knize několikrát zdůrazňuje. Když však Němci začnou utíkat nebo se snažit o poslední odpor, začíná teprve zábava…

Jobova noc

ZDROJ

Autor: František Hrubín

   Jobova noc je kniha F. Hrubína, která vznikala za války a byla poprvé vydána v roce 1945. Hlavním motivem této básně válka.  Setkáváme se Starou zemí, která ústřední postavě, básníku Jobovi, uštědřuje stále další a další trápení. On se k ní však upíná a stále více se ztrácí v beznaději, z které nevidí východisko. Nepřidává se ke kolektivnímu boji, místo toho tvoří ve své podstatě sebeúčelnou poezii. To je v básni připodobněno k zpívání mrtvé ženě.

   Zároveň však v básni (ne v postavě Joba samotného) můžeme vidět nacionální ráz, kdy František Hrubín podle mého svým způsobem vzdává čest naší krásné zemi.

...Ach, Čechy krásné, Čechy mé!

Obraze rámu prastarého, 

kolikrát vytrhli tě z něho, 

že odprýskaly barvy tvé

až po tmu hrobů. A v den slavný 

znovu pro zraky žárlivé 

napjal tě rámař starodávný ...

To je ale Hustej nářez! Vážně!

ZDROJ

HUSTEJ NÁŘEZ (Bratrstvo krve I.)

Autor: František Kotleta

Počet stran: 290

Nakladatelství: Epocha

   Mrzí mě, že ti to musím říct zrovna já, ale je to tak. Upíři existují. Jsou všude kolem nás a ty si jich ani nevšimneš. Nejsou totiž bledí až průsvitní a nepotřebují každý den vysát tři poklidné občany. Stejně tak báchorky o zabíjení dřevěným kolíkem nebo svěcenou vodou jsou jenom těmi báchorkami. Abys odstranil ze světa upíra, musíš na něj jít s pořádným granátem, který ho rozcupuje na bezpočet malých kousíčků nebo mu oddělit hlavu od těla. Ano, alespoň nějaká pověst není lživá.

   O zabíjení upírů se snaží kartani, mimozemská rasa, která ovládá Zemi.

   Píše se rok 2020 a upíři kvůli kartanům ztratili moc nad lidmi. Nejsou s tím však smíření a hodlají si svou prestiž a sílu vybojovat zpátky. Osnují plány na rozboření kartanského impéria. S jednou věcí však nepočítají a tou je zrádce ve vlastních řadách. Spolupracuje s kartany a s jeho pomocí povraždí mimozemšťané většinu Bratrstva krve (upírů). Boj o moc se rázem mění na boj o přežití…